Mercedes-Benz SL 500 R129
Rok výroby: 1996
Výkon: 320 koní
Zdvihový objem: 4 973 cm3
Počet válců/ventilů: 8/4
Hmotnost: 1 835 kg
Stav: perfektní
Katalogové číslo: 26
Úvod
Mercedes-Benz vyráběl automobily typu roadster od poloviny padesátých let. Předchůdci „žehličky“ bylo vícero typů, ovšem tím přímým byla generace R107.
Vývoj
Po Gullwingu z roku 1954 přivítal svět v šedesátých letech Pagodu, kterou následovala generace výše zmíněná R107. Ta se proslavila jednak verzí kupé, ale zejména tím, že se dokázala ve výrobě udržet dnes už těžko myslitelných osmnáct let.
Na nástupci SL nové generace začali inženýři stuttgartské automobilky pracovat už na počátku osmdesátých let minulého století. Tehdejší zadání znělo: „Nezávislý a sportovní design, kompaktní rozměry v kombinaci s lepším vnitřním prostorem a komfortním interiérem pro dosažení maximálního pohodlí a ovladatelnosti.“ Nový vůz zažil svou premiéru opět na autosalonu v Ženevě, tentokrát roku 1989. Nové SL s označením R 129 vzbudilo nebývalou pozornost. Vrchní návrhář společnosti Mercedes-Benz Bruno Sacco prohlásil, že nový SL je živoucí legendou a zároveň mladým a neotřelým sportovním vozem. Sacco se snažil, aby design nástupce legendární série působil jako jasný symbol síly a inovace.
Technické parametry
Vůz se mohl pochlubit více než dvaceti patentem chráněnými částmi, z nichž nejzajímavější se týkaly bezpečnosti dvoumístné posádky. Například vystřelovací ochranný oblouk za sedadly, který už dnes běžně otevřené vozy mají, oslavil premiéru právě v tomhle „es-elku“. Ten uměl v případě převrácení vozu vystřelit za 0,3 sekundy, aby posádce asfalt nezbrousil hlavy. SL z roku 1989 je také prvním vozem, který má v sériové výrobě samonavíjecí mechanismus pásů integrovaný v konstrukci sedadel.
Do jednotlivých úprav a testů tehdy vstupoval sám ředitel společnosti Mercedes-Benz Werner Niefer. Jmenoval se hlavním testovacím řidičem a sám pomáhal odhalovat slabiny a zdokonalovat silné stránky vyvíjeného Mercedesu SL. K R 129 si vypěstoval osobní vztah a dokonce ho nazýval svým miláčkem.
Roadster měl zlepšen jízdní komfort instalací dalších diagonálních vzpěr, které optimalizovaly vibrace a zlepšily torzní vlastnosti, typické pro „open-top“. Odborné znalosti inženýrů se vyplatily. Pevnost ve zkrutu byla u nového roadsteru o 30 procent větší než u předchozího modelu a dosáhla tak stejných hodnot jako u limuzín Mercedes a vůz se bez střechy nekroutil.
Podvozek s předním tlumičem vzpěry multi-link a nezávislé zavěšení zadních kol je stejné jako u základní konstrukce modelů W 201 a W 124. SL modely měly ve standardu s 16-palcová litá kola a – jak se očekává od sportovního auta – velké a velkoryse řešené brzdy. Poprvé byly v osobním voze použity závodní kotoučové brzdy vybavené dvěma páry pístů, mají různé průměry. ABS protiblokovací systém byl také součástí standardní výbavy.
Facelift představený v roce 1995 na IAA ve Frankfurtu znamenal pro SL stylistické změny a lepší vybavení. Ve výbavě se objevují například xenonové výbojky v předních světlometech z „masařky“ (třídy E W210) nebo tempomat. Do modelů SL 500 a 600 byl instalován nový pětistupňový automat. Ke slabší osmiválcové šlo od té doby přiobjednat dokonce ESP, zatímco dvanáctiválec disponoval tímto elektronickým pomocníkem v základu. Krátce nato (v prosinci roku 1996) se SL dočkalo revolučního brzdového asistentu (BAS).
Základní variantou byla motorizace 300 SL s třílitrovým řadovým šestiválcem M103, která byla zvláštní tříventilovou technikou i výkonem 190 koní při 5 700 otáčkách. Její maximální rychlost už v roce 1989 dosahovala solidních 228 km/h.
Výkonnější verze už měla tradičnější čtyřventilovou techniku, což dokládala názvem 300 SL-24. V jejím případě šlo o jednotku M104 schopnou dodat až 231 koní při 6 300 otáčkách a dosáhnout 240 km/h. Pro náročnější klientelu byl v nabídce model 500 SL s motorem V8 32V (M119), jenž produkoval 326 koní při 5 500 otáčkách. Ten už musel mít omezovač rychlosti nastavený na dnes obvyklých 250 km/h.
Stále se ale nejednalo o ten pravý vrchol, třebaže výkonu málo rozhodně nebylo. Tři roky po uvedení se Mercedes předvedl verzí 600 SL se šestilitrovým motorem V12 o výkonu 394 koní při 5 200 otáčkách za minutu. V létě následujícího roku došlo na modernizaci, která se projevila ve změně značení a upuštění od třílitrů. Verzi SL 280 tak poháněl šestiválec 2,8 litru s výkonem 193 koní, variantu SL 320 3,2litrová jednotka s výkonem 231 koní. Aby toho nebylo málo, ruku k dílu přiložilo také AMG svým šestilitrovým osmiválcem, který ve verzi SL 60 AMG poskytoval 381 koní.
V červenci 2001 sjel z linky v Brémách poslední model série R 129. Celkem Mercedes-Benz vyrobil 204.940 ks čtvrté generace SL. Nejúspěšnější model byl 500 SL/SL 500 s čtyřventilovým M 119 V8 motorem. Mezi uvedením na trh a rokem 1998, bylo vyrobeno celkem 79.827 vozů tohoto modelu.
