Mercedes-Benz 600 SL R129
Rok výroby: 1992
Výkon: 394 koní
Zdvihový objem: 5 987 cm3
Počet válců/ventilů: 12/4
Hmotnost: 1 980 kg
Stav: perfektní
Katalogové číslo: 7
Úvod
Mercedes-Benz vyráběl automobily typu roadster od poloviny padesátých let. Předchůdci „žehličky“ bylo vícero typů, ovšem tím přímým byla generace R107.
Vývoj
Po Gullwingu z roku 1954 přivítal svět v šedesátých letech Pagodu, kterou následovala generace R107. Ta se proslavila jednak verzí kupé, ale zejména tím, že se dokázala ve výrobě udržet dnes už těžko myslitelných osmnáct let. Jednotlivé generace dvoumístného roadsteru měly vždy dlouhý životní cyklus, ale jednou ze zcela nejpopulárnějších a nejprodávanějších je čtvrtá generace (R129) představená na výstavišti ženevského autosalonu v roce 1989. Ta nesla jako poslední Mercedes „gullwingovské“ značení 300 SL.
Pod návrhem vozu se podepsal designér Bruno Sacco, který toužil vytvořit živoucí legendu. Do vývoje se zapojil i tehdejší ředitel společnosti Werner Niefer, jenž si k R 129 vypěstoval vřelý vztah a nazýval ho dokonce svým miláčkem. Není divu – za volantem testovacích prototypů vychytával mouchy a strávil v něm neuvěřitelné množství času a kilometrů.
Technické parametry
Vůz se mohl pochlubit více než dvaceti patentem chráněnými částmi, z nichž nejzajímavější se týkaly bezpečnosti dvoumístné posádky. Například vystřelovací ochranný oblouk za sedadly, který už dnes běžně otevřené vozy mají, oslavil premiéru právě v tomhle „es-elku“. Ten uměl v případě převrácení vozu vystřelit za 0,3 sekundy, aby posádce asfalt nezbrousil hlavy. Oproti předchůdci byla výrazně zvýšena torzní tuhost karoserie, která se dočkala údajně 30procentního zlepšení. Dosáhla tak stejných hodnot jako u limuzín Mercedes a vůz se bez střechy nekroutil. Diagonální vzpěry navíc zlepšovaly jízdní vlastnosti.
Mezi dalšími premiérami v sériové výrobě „žehličky“ stojí za zmínku například samonavíjecí tříbodové bezpečnostní pásy uchycené v komfortních sedadlech s pevným nosným rámem z pěti hořčíkových odlitků, která dokázala částečně pohlcovat nežádoucí síly působící na posádku při bočním nárazu.
V létě 1992 představil Mercedes-Benz nový vrcholný model: 600 SL s motorem V12 a výkonem 290 kW (394 koní). Bylo to vůbec první SL s dvanáctiválcovým motorem. Zvenku pouze štítek modelu a znak V12 na štěrbinách výstupu vzduchu označovaly motorizaci vozu.
Pro IAA 1995 představila značka ze Stuttgartu přepracované SL. Zvenku to bylo znát na masce chladiče se šesti lamelami, konzistentně bílými osvětlovacími jednotkami vpředu, bichromatickými zadními svítilnami a novými lemy bočních stěn. Technické úpravy zahrnovaly novou, elektronicky řízenou pětistupňovou automatickou převodovku u typů 500 SL a 600 SL. Pod titulkem „light from gas“ představil Mercedes-Benz nové xenonové světlomety. Světelný proud plynových výbojek byl dvojnásobný oproti běžným halogenovým žárovkám.
Faceliftované SL mělo premiéru také s novým panoramatickým skleněným střešním oknem vyrobeným ze čtyř tabulí různých tlouštěk, které byly spojeny s nosnou konstrukcí vyrobenou z hliníku. Volitelně byl k dispozici od roku 1996.
Poslední facelift je datován na jaro roku 1998 a nesl se ve znamení modernizace portfolia šesti a osmiválcových motorů plus lehkých designových retuší (nová zrcátka, sedmnáctky a modifikované nárazníky). Nabídka začínala opět modelem SL 280 s 204 koňmi, pokračovala přes SL 320 s 224 koňmi a vrcholila osmiválcem v SL 500, který měl 306 koní. Chyběly tehdy jen novější šestilitrové dvanáctiválce a silnější variantu reprezentovalo stávající SL 60 AMG. O rok později se na jeho místo díky AMG nastěhovalo SL 55 AMG s V8 a výkonem 354 koní. Absolutním vrcholem portfolia však bylo brutální SL 73 AMG, jež ohromilo 525 koňmi z V12, který měl skutečně objem 7,3 litru.
V červenci 2001 sjel z linky v Brémách poslední model série R 129. Celkově Mercedes-Benz vyrobil 204.940 ks čtvrté generace SL. Nejúspěšnějším modelem byl 500 SL/SL 500 z čtyřventilovým M 119 V8 motorem. Mezi uvedením na trh a rokem 1998 bylo vyrobeno celkem 79.827 ks tohoto modelu.
