Mercedes-Benz 300 SL R107
Rok výroby: 1986
Výkon: 188 koní
Zdvihový objem: 2 962 cm3
Počet válců/ventilů: 6/2
Hmotnost: 1 620 kg
Stav: perfektní
Katalogové číslo: 30
Úvod
Mercedes-Benz řady 107 (R107) se vyráběl v letech 1971 – 1989. Byla to druhá nejdéle vyráběná řada německé automobilky Mercedes-Benz po terénním voze Mercedes-Benz třídy G. Poprvé se sériový automobil s označením SL dočkal montáže osmiválcového motoru, přesněji V8 o objemu 3,5 l, který s pomocí vstřikování paliva dával rovných 200 koní.
Vývoj
R107 a C107 převzaly komponenty podvozku středně velkého modelu Mercedes-Benz W114 z roku 1968 a původně je spojily s motory V8 M116 a M117 používanými v řadách W108, W109 a W111. Styly karoserie R107 a C107 se od uvedení v roce 1971 do konce výroby v roce 1981 (kupé) a 1989 (soft-top) podstatně nezměnily.
Technické parametry
Rozhodnutí o výrobě řady R 107 (poprvé dostala řada SL interní označení „R“ jako u Roadster místo „W“ jako u Wagen = auto) přijalo představenstvo po intenzivních debatách dne 18.června 1968. Sporné bylo, zda by měla existovat verze střechy Targa (verze s odnímatelným střešním panelem), namísto varianty s látkovým potahem. Vzhledem k vyšším bezpečnostním standardům měly být z USA slyšet alarmující zprávy ohledně licencování auta s otevřenou střechou.
To, že nakonec padlo rozhodnutí ve prospěch roadsteru s látkovou střechou a přídavnou odnímatelnou pevnou střechou, lze přičíst Hansi Scherenbergovi, šéfovi vývoje, který se za to rval zuby nehty.
Karl Wilfert, tehdejší vedoucí designu v Sindelfingenu, vyvinul kupé založené na R 107 a jednoho dne jej představil představenstvu jako „hrubý návrh“. Wilfert, zprvu odmítnutý, dokázal nakonec prosadit svou myšlenku sportovního kupé s houževnatostí, která pro něj byla tak charakteristická.
A tak pouhých šest měsíců po premiéře následovalo SL v říjnu 1971 pohodlné čtyřmístné sportovní kupé 350 SLC, jehož netradiční linie si v průběhu let našlo mnoho příznivců po celém světě. Interně byla řada označena C 107 (“C” znamená “kupé”). Až po čelní sklo se vzhledově shodoval s variantou s otevřenou střechou; za čelním sklem rostla celková výška a délka. Plochá střecha překlenula čtyřmístný prostor pro cestující v mírném oblouku a přecházela do velkého a velmi strmého zadního okna, které se klenulo ve dvou směrech. Víko zavazadlového prostoru mělo na rozdíl od SL mírně vypouklý tvar.
Kromě elegance a kvality se vozidla pyšnila i nadčasovými bezpečnostními prvky, např. reakce otevřeného dvoumístného vozu na náraz daleko předběhla svou dobu. Technicky se to projevilo v pečlivě definovaném deformačním chování karoserie a konstrukce skeletu vozidla, vysokopevnostním A-sloupku a vybavení interiéru nekompromisně navrženým podle přísných bezpečnostních kritérií.
V roce 1973 udeřila v Evropě palivová krize a i ve Stuttgartu museli reagovat. Od léta 1974 nabízeli úspornější roadster řady R 107 s označením 280 SL (bylo na výběr ze tří motorů SL – v dnešní době nic neobvyklého, ale v té době něco neskutečného), jenž měl pod kapotou řadový šestiválec OHC o výkonu 185 k (136 kW). Umožňoval mu překonat hranici 200 km/h, přitom na každých 100 km spotřeboval o 3 až 5 l benzinu méně než osmiválec.
Po čtrnácti letech existence se roadstery řady R 107 dočkaly na podzim 1985 poslední modernizace, při níž prošel inovací i interiér. Základ nabídky tvořil šestiválec 300 SL s třílitrovým motorem o výkonu 188 koní, úlohu modelu 380 SL převzal nový 420 SL s motorem V8 nabízejícím 218 koní. Třešničkou na dortu zůstával roadster 500 SL, jehož pětilitrový motor s novým vstřikováním dával 245 koní. Díky němu vůz dosahoval rychlosti až 225 km/h a dokázal z 0 na 100 km/h zrychlit za 7,5 s. Všechny modernizované modely automobilka nabízela také s katalyzátorem a lehce sníženým výkonem.
Specialitou určenou jen na export do USA (a v malých počtech také do Japonska a Austrálie) byl v letech 1985-89 model 560 SL poháněný ekologicky šetrným motorem V8 odvozeným z pětilitrového osmiválce. Motor s delším zdvihem dával z objemu 5,6 l výkon 231 koní, roadster se specificky zvolenými převody uháněl přes 220 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h zvládl za necelých 8 s.
Důležitou věcí pro rozlišení „evropských“ a „amerických“ vozů je také zmínit, že vozy pro americký trh měly rozměrnější nárazníky, kvůli nimž roadster do délky povyrostl o 250 mm, a jejich příď zdobily dva páry kruhových světlometů.
V průběhu své dlouhé výrobní „životnosti“ a obrovského úspěchu bylo SL vybaveno různými šesti- a osmiválcovými motory. Jeho modelová označení byla tedy stejně různorodá. Postupem času prošly všechny motory úpravami (a mírně upravenými výkonovými údaji), aby bylo možno lépe plnit emisní normy, které se mezitím ve většině evropských zemí začaly zpřísňovat.
Výroba řady R 107 skončila v srpnu 1989, více než 18 let po spuštění produkce 350 SL. Tato řada SL vytvořila interní rekord, který pravděpodobně nebude nikdy překonán. V celé historii společnosti se žádná jiná řada osobních vozů po tak dlouhou dobu nevyráběla, s výjimkou třídy G. Celkově bylo v Sindelfingenu vyrobeno 237 287 vozů, což je číslo, které působivě dokládá velkou popularitu řady 107. Z kupé bylo v letech 1971 až 1981 vyrobeno celkem 62 888 kusů.
